Po Rhodosu se jezdí celkem příjemně. Jediným problémem je snad pouze to, že většina silnic je prašných s makadamovým povrchem, nebo dokonce kamenitých. Za každým projíždějícím autem se 200 m valí mraky prachu a maximální cestovní rychlost je na takové silnici do 40 km/hod. Asfaltové silnice jsou pouze okolo pobřeží, ve městech a některé hlavní spojky napříč ostrovem. Proto nedoporučuji půjčovat si otevřené terénní auto nebo kabriolet, protože po prašných silnicích by byl takový vůz naprosto nepoužitelný. Náš Nissan Micra kupodivu perfektně těsnil a rovněž klimatizace filtrovala nasávaný vzduch naprosto bezproblémově. Bez klimatizovaného auta, by byl při zavřených okénkách (z důvodu prachu) provoz rovněž nemožný. Venkovní teplota se po poledni pohybuje okolo 40 stupňů C. Ostatní hlavní asfaltové silnice jsou svojí kvalitou srovnatelné s našimi silnicemi. Provoz na Rhodosu není silný, ale pozor na sváteční řidiče z řad turistů a na řidiče, kteří jedou krokem, nepředvídatelně se stále zastavují, rozhlížejí se a fotí z auta a tím jsou pro ostatní provoz nebezpeční. (O autíčku Nissan Micra, viz. část auta, také na tomto WEBu.)

Klepnutím sem spustíte videozáznam z cesty po Rhodosu.
Další videozáznamy a filmy najdete zde.

Na všech svých stránkách používám výhradně svoje vlastní fotografie a videozáznamy.

 

 

Zpět na začátek

Několik zajímavých informací o různých místech na ostrově.

 

Prasonissi.

Výhodou je, že z Kattavie na Prassonissi už byla konečně vybudována asfaltová silnice, donedávna byla pouze prašná jako na většině území ostrova. Nevýhodou naopak je, že moře už definitivně oddělilo ostrůvek Prasonissi s majákem na Capo Prasso od pobřeží, takže zatímco v minulosti se dalo z pevniny na ostrůvek s majákem přejet autem, tak dnes to již není možné, ale je nutné přebrodit vzdálenost cca 150 m na ostrůvek. Brod je poněkud dobrodružný, protože voda v nejhlubším místě dosahuje hloubky 150 cm a je zde silný vítr a vlny až 50 cm, které se Vás snaží při brodění porazit. Pro plavce to není problém, nejtěžší úsek cca 50 m přeplavou, ale když sebou máte brašnu s foťáky a kamerou a oblečení a boty na cestu k majáku, a tyto věci nechcete "utopit", potom se stává z brodu docela dobrodružná výprava.
Cesta k majáku je potom po ostrůvku Prassonissi dlouhá asi 2 km. Je dobré mít na ní dobrou obuv, je kamenitá (jako většina cest na Rhodosu), a doporučuji vzít si i oblečení proti pálícímu slunci. Představa o tom, že na boso v plavkách přeplavete a jen tak se vydáte k majáku, je šílená. Na břehu ostrůvku musíte přejít doslova smetištěm.
Na plážovém ostrohu mezi pevninou a ostrůvkem je SUPER koupání. Já jsem koupání zde považoval za vůbec nejlepší na celém ostrově. Fouká zde silný vítr směrem od západu (od Egejského moře) což odrazuje zhýčkané plážové povaleče, takže je zde nádherně volno. Pláž je široká cca 200 m a dlouhá (po obou stranách ostrohu) na každé straně asi 800 m, tedy z obou stran pláže je moře. Můžete si vybrat, zda se chcete koupat v bouřlivých vlnách a poněkud chladnějším Egejském moři (to jsem upřednostňoval), fakt moc super, nebo zda dáte přednost mnohem klidnějšímu a o něco teplejšímu moři Středozemnímu. Také zde jsem si dobře zaplaval, ale vlny Egejského moře byly lepší. Na snímcích můžete vidět, že na egejském pobřeží jsou vlny kdežto na středozemním pobřeřží nikoliv. Z důvodu stálého větru je zde ráj pro surfaře.
Prasonissi tedy fakt stojí za to !!!

Další fotografie najdete v části Fotogalerie.

Klepnutím sem spustíte videozáznam z Prasonissi.

 

Další videozáznamy a filmy najdete zde.

Na všech svých stránkách používám výhradně svoje vlastní fotografie a videozáznamy.

 

 

 

 

Rhodos.

Rhodos je velmi zajímavé a příjemné město, které má 43500 stálých obyvatel. Uprostřed hradeb se nachází stará historická část, ve které je mnoho uliček plných krámků a turistů. Skrze hradby lze projít několika městskými branami. Okolo hradeb je nové město a přístav. Na kopci nad městem je starořecká akropole z divadlem a stadionem. Je zbytečné popisovat zde jednotlivé pamětihodnosti, jsou popsány v každém průvodci. Nás nejvíce zaujaly večerní uličky ve starěm městě, Hippokratovo náměstí, palác velmistrů, Suleymanova mešita, Hodinová věž, přístav Mandraki, městské hradby věže a brány, ulička rytířů, pobřežní promenáda kolem kasina až na vyhlídku směrem k tureckému pobřeží na nejsevernějším bodu ostrova a Rhodoská akropole na hoře Monte Smith se zachovalým starořeckým divadlem a stadiónem a zbytky Apollónova chrámu. Zajímavý je také starý turecký hřbitov s velmi zvláštními náhrobky a nápisy. Velmi zajímavou atrakcí a zároveň užitečné nákupní místo je také rhodoský trh, který je každou sobotu vedle hřbitova, vlevo při výjezdu z Rhodosu po okresní silnici směrem na Faliraki. Tam lze velmi výhodně nakoupit čerstvé ovoce a zeleninu a přitom se pokochat typickým prostředím trhu a zajímavými stánky s bohatým výběrem nejrůznějších mořských živočichů. Překvapilo mě, že ačkoliv byl vždy dost silný provoz, jezdilo se mi po městě Rhodos s autem naprosto bezproblémově a v klidu a také jsem vždy zcela bezproblémově zaparkoval. Město je jednoduché a po několika projetích a získání orientace už nejsou žádné potíže. Na severním výběžku bylo parkovací místo vždy.

 

 

 

Filerimos.

Filerimos je vrch (267 m) nad jedním ze tří historických měst a přístavů Iályssos-Trianda. Kdysi zde byla akropole antického města Ialyssu. Dnes je zde klášter a křížová cesta zakončená velkým železobetonovým křížem, uvnitř kterého vede točité schodiště a z vodorovných částí kříže, na které lze vstoupit, je vyhlídka do kraje.

 

 

Petaloudes - údolí motýlů.

Údolí motýlů je úzkým údolíčkem klikatícím se podél potoka širokého 2-5m a je asi 5 kilometrů dlouhé. Pro turisty je však přístupná pouze část údolí, a to v délce asi 1 km od spodní části, aby turisté motýly nerušili. Jeho svahy jsou porostlé listnatými keři a údolím vede upravená cesta pro turisty. Motýli (Callimorpha quadripunctaria - Přástevník kostivalový), sedí ve shlucích na kamenech a stromech a láká je sem vůně sladké pryskyřice ambroně, stromu pocházejícího z Malé Asie.

 

Sedm pramenů - Epta Piges.

Odbočkou z pobřežní hlavní silnice na křižovatce Kolimbia, avšak nikoliv do Kolimbie, ale naopak směrem do hor, se dostaneme do údolí sedmi pramenů. Samotné prameniště zmíněných sedmi pramenů není vůbec nic zvláštního, ale atrakcí je zde podzemní zavlažovací 180 m dlouhý kanál, který je průchodný a přivádí vodu z údolí sedmi pramenů do vedlejšího údolí, kde byl púvodně vody nedostatek. Podzemní štola končí jezírkem. Na cestu kanálem je vhodné si vzít baterku, protože uvnitř je schod, o který byste v případě tápání tmou mohli zakopnout. Vody je zde asi 30 cm, dost silný proud a v tunelu se nelze s nikým vyhnout, je na šířku průchodný pouze pro jednu osobu. Prochází se po proudu, tedy ze strany sedmi pramenů a uprostřed délky tunelu je provedena ve stropě skružená studna na povrch.

 

Klepnutím sem spustíte videozáznam z průchodu zavlažovacím tunelem.

Na všech svých stránkách používám výhradně svoje vlastní fotografie a videozáznamy.

 

 

Tsambika.

Tsambika je tak "provařená" pláž, že koupání na ní je holým šílenstvím. Je zde narváno, parkoviště plné aut a hlava na hlavě. Proto návštěvu Tsambiky doporučuji pouze jako přírodní zajímavost a vykoupat se je lepší kdekoliv jinde, ať už na severnější Afandou nebo na jižnější Stegně, když už se mermomocí chcete koupat právě v této části ostrova. Co ale rozhodně stojí za to, je výstup na 326 m vysoký pahorek severně nad Tsambikou k posvátnému klášteru, odkud je nádherný výhled. Cesta na vrchol vede po pohodlných širokých 298 betonových schodech a trvá asi 15 minut (v průvodcích se sice píše 20 minut, ale se dcerou jsme to měřili a byli jsme nahoře velmi pohodlně za 10 minut). Na vrcholu je klášter, který není zajímavý, kříž a je odtud pěkný výhled na moře a na pláž Tsambika.

 

Kámiros.

Zbytky starořeckého města Kámiros jsou rozhodně velmi zajímavou podívanou. Město je vystavěno na svahu s krásným výhledem na moře. V roce 1500 př.n.l. byl Kámiros velmi významným sídlem, když se zde usadili Kréťané, kteří opustili svůj rodný ostrov zničený neznámou katastrofou. Největší rozkvět města nastal však až v 6 stol.př.n.l. Ve druhém stol.př.n.l. roku 226, bylo město zničeno zemětřesením. Město mělo už před 2200 lety vlastní vodovod a kanalizaci z keramických trubek. Vodovod byl napájen z vodojemu umístěného pod zemí, který měl objem 600 m³. Vodojem byl zásobován důmyslným systémem v době dešťů ze sklonitých střech domů. Zbytky města dávají představu o životě zdejších lidí ve starověku.

 

 

Lindos.

Lindos je bývalý hrad, který je vystavěn na skalnatém vyvýšeném poloostrově a pod ním je malebné městečko s bílými domy a úzkými uličkami. Za hradbami opevněným johanitským hradem je na vrcholu skály planina, na které jsou zbytky antického chrámu. Lindos patřil v historii, spolu s Kámirosem a Ialyssosem, ke třem nejvýznamnějším městům a přístavům na Rhodosu. Do Lindosu přijeďte brzy dopoledne, my jsme sem dorazili asi kolem osmé hodiny, tedy dokud sem nepřijedou autobusy s hotelovými masami. Potom můžete v klidu zajet zaparkovat až dolů do městečka Lindos na parkoviště. Do ulic samotného Lindosu se už vjet autem nedá. Z parkoviště projdete několika uličkami městečka a po upraveném chodníku a schodišti do hradu se dostanete až na vrchol. Cesta nahoru nám normální rychlejší chůzí trvala z parkoviště asi 15 minut, a to zcela v pohodě, takže v průvodci uváděné výhrůžky o "namáhavém výstupu" se ukázaly jako naprosto neopodstatněné. Pro porovnání - cesta z Přimdy ke hradu Přimda, což je příjemná procházka, je mnohem náročnější :-).
Pokud chcete nahoru jet na oslíku, tak můžete, ale myslím si, že báchorky o "namáhavém výstupu" se v průvodcích píší právě proto, aby majitelé oslíků měli živobytí a Lindos nepřišel o tuto atrakci. Cesta oslíkem je však úmyslně vedena mnohem delší cestou, okolo Lindosu, aby měl zákazník dojem, že opravdu ušetřil hodně kroků a velikou námahu.
Z vrcholu je pěkný výhled na moře a na Pavlovu zátoku. V uličkách Lindosu pod hradem je spousta krámků se suvenýry a občerstvením.

 

 

Pavlova zátoka.

Pavlova zátoka je nejlépe vidět z vrcholu hradu Lindos. Jde o skalami uzavřenou zátoku s velmi úzkým vjezdem. Legenda říká, že skály byly původně zcela uzavřeny a vodní plocha byla vnitrozemským jezerem bez jakéhokoliv spojení s mořem. Když však do Lindosu přijel apoštol Pavel a hledal v těchto místech přístav, tak se před ním náhle skály rozestoupily a umožnily mu vplutí do zátoky.

 

 

Stravování na Rhodosu.

Tradičně v Řecku, a tedy ani na Rhodosu, nejsou s kvalitou a sortimentem stravování žádné problémy. Kvalita a nabídka jídel jsou na velmi dobré úrovni, obdobně jako na Krétě. Mým výběrem byly jako vždy rybí pokrmy a nabízený sortiment byl vždy k naší spokojenosti. Stravovali jsme se příležitostně na cestách v restauracích, které se nám líbily, nebo v praktických rychlých pouličních občerstveních.
Samozřejmě opětovně, jako snad všude v Řecku, jsou velkým problémem kuřáci ve stravovacích prostorách, a to dokonce i v řadách obsluhujícího personálu !!! Tento obrovský problém velmi ovlivňoval výběr stravovacího místa. Místům kde se kouřilo jsme se velmi důsledně vyhýbali a několikrát jsme museli dokonce odejít a hledat si jiné místo, ačkoliv jsme se již usadili, protože jsme až dodatečně zjistili, že se v zařízení kouří. To bylo velmi nepříjemné a obsluhující to obtížně chápali. Co ale naplat, neslušné chování bylo na jejich straně, nikolv na naší.
Obdobný problém byl také s velmi dotěrným personálem, který má v Řecku ve zvyku nejenom agresivně nahánět potenciální zákazníky už u vchodu, kde vtíravým způsobem oslovuje zcela cizí kolemjdoucí lidi, ale jejich drzost jde tak daleko, že zákazníky ihned zavalují řadou zcela osobních a důvěrných dotazů, se snahou vetřít se do přízně zákazníka a potom ho přesvědčit. Takovým útočným, arogantním a neslušným "dotěrům" jsme se rovněž obloukem vyhýbali a na jejich ataky jsme vůbec nijak nereagovali. Proto bylo někdy obtížné najít vhodnou restauraci, kde se personál choval slušně, nekouřilo se tam a přitom se nám líbilo i prostředí, výhled na moře, apod. Ale i takovéto optimální podniky jsme na Rhodosu naštěstí našli.

 

Zpět na začátek

 

Počasí a koupání na Rhodosu.

Po dvou týdnech prožitých na Rhodosu, (červenec 2004) jsem musel konstatovat, že na ostrově Rhodos jsme opravdu ani jednou nezmokli (na rozdíl od Kréty nebo Peloponésu). Teploty byly sice vyšší, ale celkem snesitelné, přes den v rozmezí od 38 do maximálně 45 stupňů.
Na koupání bylo teplo a moře bylo také dostatečné teplé. Na některých místech pobřeží je velmi špatný přístup do moře, ostré kameny, a některé pláže jsou velmi přeplněné. Jako příklad nevhodného místa ke koupání mohu uvést jihozápadní pobřeží (silnice podél moře z Kattavie do Apolakkie), kde jsem podle mapy tušil dobrou příležitost ke koupání, ale výsledkem bylo velké zklamání. Tato část pobřeží je ke koupání naprosto nevhodná, a to z důvodu kamenitého a nevlídného přístupu do moře, kde hrozí, že Vás vlny doslova utlučou o kameny.
O přeplněných plážích už jsem se zmínil, tímto odstrašujícím příkladem jsou např. Tsambika nebo Lindos, Rhodos, Faliraki a další, kde je hlava na hlavě. Já považuji za nejlepší koupání na Rhodosu návětrnou egejskou stranu Prasonissi s perfektním jemným pískem a bezvadnými vlnami, ve kterých se člověk při plavání "správně utahá" a vyřádí a kromě toho je zde úplně volno (FAKT - viz. foto a video dole), je zde optimální pozvolný sklon (hloubka 2 metry asi tak 30-40 m od břehu. Prostě super !!! Koupali jsme se také vícekráte na Stegně a Afandou (afandou je strmější, hloubka 2 m asi 10-15 metrů od břehu), ale byla i jiná vhodná místa, která jsme úspěšně prověřili při cestách podél pobřeží. Ve Faliraki, kde jsme bydleli, to bylo s koupáním poněkud horší, protože hlavní pláž je přelidněná a když jsme zkusili jižní část (směrem k zátoce Antoniho Quina), kde je méně lidí, tak tam byl zase špatný přístup do moře (velmi ostré kameny). Obdobně přeplněné jsou také prakticky všechny pláže u větších měst nebo rekreačních středisek, např. rhodoská pláž pod kasinem. Doslova překvapujícím šokem však bylo koupání v lázních Kallithea, kde se do vody "leze" přes balvany po speciálních konstrukcích, můstku a schůdkách (viz. foto).

Klepnutím sem spustíte videozáznam z návětrné pláže na Prasonissi.

Na všech svých stránkách používám výhradně svoje vlastní fotografie a videozáznamy.

 

Zpět na začátek

 

Nákupy a lidé na Rhodosu.

Trhy: Hlavní rhodoský trh (při vjezdu do Rhodosu po pobřežní silnici z Ag. Marina směrem od Faliraki hned vpravo za hřbitovem), jsme navštívili za dobu našeho pobytu dvakrát, je vždy v sobotu od rána, a vždy jsme zde dobře nakoupili ovoce a zeleninu.
Supermarkety: Malé supermarkety (krámky se smíšeným zbožím) jsou prakticky všude, ale mají menší výběr a vyšší ceny. Velké supermarkety Lidl jsou např. dva při příjezdu do Rhodosu (vždy před Rhodosem u silnice, nelze je přehlédnout), a to jeden při příjezdu od Ag. Marina a druhý při příjezdu po hlavní silnici od Tsairi - Sgourou. U každého Lidlu je vždy umístěn ještě další velký obchod, u jednoho EuroSpar a u druhého AB. Nakoupit zde lze všechno jako doma, ale často nebyly velké perlivé minerálky (vždy byly rychle rozebrány).
Krámky se suvenýry: Tak to nebylo naše hobby. Prohlédli jsme si je pouze ze zájmu, protože patří k místnímu koloritu a snad i "turistickému" folklóru. Nakupovat zde je však o nervy, protože prodavač Vás ve své dotěrnosti nenechá ani prohlédnout zboží. Sotva se přiblížíte a pohlédnete na zboží, už je u Vás a vychvaluje, předvádí, nabízí, snaží se navázat kontakt, takže nezbývá než všeho nechat a uprchnout z jeho spárů.

Zpět na začátek

 

Zpět na hlavní stránku

 

Služby znalce z oboru oceňování nemovitostí a stavebnictví najdete zde.

Znalec