CAť bylo mně iFjí tak šestnáctClet,

zeleným údolím sem si jíGved,

Cbyla krásná toC7vím a já mělFstrach jak říct,

když na řaCsách slzuGmá velkou jakoChrách.C7

SbohemFlásko nech mě jít, nech měCjít budeAmiklid,

žádnejFpláč už nespraGví ty mýCnohy toulaC7vý,

já TěFvážně měl moc rád, co TiCvíc můžuAmidát,

nejsemFžádnej ideGál, nech měCjít zasFo důmCdál.

CA tak šel čas aFjá se toulámCdál,

v kolika údolích sem takleGstál,

Chledal slůvka coC7sou jak hojivejFfáč bůhví,

co sem toCzač, že přiGnáším všem jenomCpláč.C7

SbohemFlásko nech mě jít, nech měCjít budeAmiklid,

žádnejFpláč už nespraGví ty mýCnohy toulaC7vý,

já TěFvážně měl moc rád, co TiCvíc můžuAmidát,

nejsemFžádnej ideGál, nech měCjít zasFo důmCdál.