Anorganické látky.

Obsah minerálních látek ve vodě akvária je pro potřeby zdárného růstu rostlin obvykle až příliš vysoký, nebo alespoň je přinejmenším dostatečný. Proto není účelné zde hledat rozhodující limiující faktor, který negativně ovlivňuje růst rostlin. Avšak s jedinou a o to důležitěší výjimkou. Tou je obsah vápníku (Ca) a jeho sloučenin. Příjem ostatních živin rostlinou ovlivňuje totiž vápník zásadním způsobem. Jeho obsah stanovují akvaristé ve °dKH a nazývají přechodnou, či uhličitanovou, tvrdostí vody. Pokud nám hodnoty přechodné tvrdosti používané vody nejsou známy, lze je jednoduše, a s dostatečnou přesností, zjistit kolorimetrickým testem zakoupeným v odborné prodejně.

Jako optimální hodnota uhličitanové tvrdosti se pro většinu rostlin uvádí 2-5°dKH a vody s uhličitanovou tvrdostí nad 10°dKH jsou považovány jako nevhodné. Některé druhy rostlin nejsou schopné růstu nad určitou hranici uhličitanové tvrdosti. Většině druhů uvedené rozmezí vyhovuje, ale často se dokáží přizpůsobit i vodě tvrdší. Je také dostatek druhů rostlin, které i v přírodě rostou na vápencových podkladech a voda s vysokou tvrdostí jim přímo svědčí (Elodea). Takové rostliny naopak odčerpávají z vody minerální látky a vodu změkčují a daří se jim do té doby, dokud voda minerály obsahuje. Po jejich vyčerpání takové rostliny hynou. Úpravna vody, zajišťující uhličitanovou tvrdost v určitém rozmezí však rozhodně není podmínkou prosperujícího pěkně osázeného akvária. Jde pouze o to, že výběru jednotlivých druhů rostlin musíme věnovat zvýšenou pozornost právě z tohoto pohledu.

Voda.

Ve smyslu chmického prvku její nedostatek nepřipadá v úvahu.

Světelná energie.

Intenzita světla je jedním z nejčastějších limitujících faktorů pro zdárný růst rostlin. Příčinou je naše oko. Roztažitelná zornice automatickz upravuje množství světla dopadajícího na sítnici. Rozlišovací schopnost oka se tím sice zlepšuje, ale informace o intenzitě světla je zavádějící. Následujících šest obrázků nám umožní podniknout cestu od rovníku přes okno našeho domu až na dno našeho akvária. Srovnejte hodnoty:

Porovnání hodnot intenzity světla nám potvrdí nejen špatný soud našeho oka, ale i oprávněnost následujících doporučení:

1. Akvária osázená na světlo náročnými druhy rostlin, zejména nižšími druhy, by neměla mít sloupec vody od povrchu osázeného dna k hladině vyšší než 30 cm.
2. Pro tako osázené akvárium (třeba "holandské") o šířce cca 40 cm je i při délce osvitu 12 hodin denně jedna zářivková trubice málo.
3. Nádrže vyšší musí být dosvětlovány přední stěnou, nebo osázeny rostlinami s menšími nároky na světlo např. druhy rodů Anubias a Cryptocoryne. Vhodné jsou i rostliny velkého vzrůstu (Echinodorus, Vallisneria), nebo druhy, jenž je nutné nižší světelnou intenzitou udržovat v žádocí submerzní formě (Nuphar).
4. Obdobným způsobem osazujeme i akvária u nichž předem s intezivním nasvícením nepočítáme.

Zpět na obsah